Úvodní stránka » Obec » Základní informace » Strategie obce pro období 2018-2025

Strategie obce pro období 2018-2025

PROGRAM ROZVOJE OBCE NOVÁ VES U CHOTĚBOŘE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PRO OBDOBÍ 2018–2025

 

 

 

ÚVOD

 

Klíčovým procesem řízení rozvoje obce je plánování. Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000Sb., o obcích, je program rozvoje obce. Zejména v malých obcích bývá běžné, že její představitelé určité priority vnímají, ale pouze v myšlenkové rovině. Pokud nejsou uvedeny písemně, znamená to, že nejsou veřejně přístupné. Přitom právě písemná podoba cílů a priorit pomůže k jejímu snadnějšímu dosažení. Jednak stanovení hierarchie a jednak časového plánu. Program rozvoje obce přispívá i k tomu, aby obec efektivněji využívala finanční prostředky. Na základě poznání situace v obci, potřeb občanů, podnikatelů, zájmových organizací a dalších subjektů v obci, formuluje představy o budoucnosti obce. Program rozvoje se zpracovává na plánovací období 5–8 let.

Význam programu rozvoje obce

  • zachycuje hlavní problémy rozvoje obce a představuje možná řešení problémů, podporuje efektivní využívání finančních prostředků a personálních kapacit obce i celkového potenciálu obce;
  • slaďuje představy jednotlivých subjektů o rozvoji obce;
  • zvyšuje připravenost obcí k podání žádosti o dotační podporu a zvyšuje šance získat vnější finanční prostředky;
  • je podkladem pro cílený a zdůvodněný územní průmět rozvojových aktivit v územním plánu;
  • je základním dokumentem pro rozhodování orgánů obce v rozvojových záležitostech;

 

Program rozvoje obce obsahuje zejména

a)      komplexní zhodnocení situace obce a zachycení hlavních problémů a limitů

b)      dlouhodobou vizi směřování rozvoje obce

c)      způsoby naplňování vize ve střednědobém období v podobě opatření a aktivit

 

Dokument obsahuje dvě základní části – část analytickou, zaměřenou na zachycení stávajícího stavu, a část návrhovou, shrnující zvolené cíle a potencionální cesty k jejich realizaci.

 

 

 

 

 

A. Analytická část

Analytická část Plánu rozvoje obce vychází z dostupných zdrojů, zejména (statistiky ČSÚ, registrů, evidencí, územního plánu, rozhovorů se zastupiteli obce, místního šetření).

 

 

A.1 Charakteristika obce

 

 

A.1.1 Území

Obec Nová Ves u Chotěboře se nachází u severní hranice Kraje Vysočina, je součástí okresu Havlíčkův Brod a spadá do ORP Chotěboř. Leží v severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, kde sousedí s Českou tabulí. Obec leží v nadmořské výšce 404 metrů. Sousedí s obcemi Víska, Maleč, Libice nad Doubravou, Chotěboř a Uhelná Příbram.

Z hlediska podnebí se Nová Ves řadí do mírně teplé klimatické oblasti. S roční průměrnou teplotou 8o C, roční průměrný úhrn srážek činí 750 mm.

Nejnižší nadmořskou výšku v katastrálním území naměříme u řeky Doubravy, zde dosahuje 400 m. n. m., odtud stoupá k nejvyššímu bodu na území s nadmořskou výškou 487 m n. m., ten najdeme nedaleko osady Nový Dvůr. Krajina v okolí obce je mírně zvlněná, směrem na východ se nachází rybník Stavenov a za ním vystupuje zalesněný vrch Hradiště. Tento vrch s nadmořskou výškou 479 metrů byl významným strážným místem na starobylé kupecké Liběcké stezce. Za ním se zvedají vrchy Železných hor, které jsou od roku 1991 vyhlášené Chráněnou krajinou oblastí. Pohoří kopíruje tok řeky Doubravy. Východně vystupují nejvyšší vrchy tohoto pohoří, Vestec s nadmořskou výškou 668 m n. m. a Spálava 663 m n. m. Dále pak severně nad Třemošnicí nás upoutá výrazná zřícenina hradu Lichnice, odtud pohoří klesá do nížin směrem k Čáslavi.

Jihovýchodně od hranice katastru se nachází nadregionální biocentrum Údolí Doubravy, jeho rozloha činní 100 ha. Řeka Doubrava se klikatí východně od obce směrem na sever a zasahuje jen na okraj území, je nejvýznamnější vodotečí v tomto kraji. Pramení v lesích u Velkého Dářka a po 88 km se u Zábřehu nad Labem vlévá do Labe. Místní lidé jí neřeknou jinak než Doubravka.

Na jihu a západě území se rozprostírají lesy, tvoří jednu čtvrtinu rozlohy území, pramení zde několik potoků. Mimo jiné i Novoveský potok, který protéká středem obce, je levostranným přítokem řeky Doubravy. Původní skladba lesů byla dubová a dubohabrová, odtud i název řeky. V současnosti převládají v kraji smrkové monokultury. Mimolesní zeleň kopíruje koryto řeky Doubravy a Novoveský potok. Též je významná na kopci Rouzeň. Na Rouzeni se nachází lom zapsaný od roku 1994 jako významný krajinný prvek.

V severovýchodní části katastru se na hranici s územím obce Maleč nachází chráněná ložiska cihlářské hlíny. Jedná se o větší množství suroviny vyhovující potřebám cihlářské výroby.

Nová Ves je střediskovou obcí patří k ní 1 místních část – Nový Dvůr a několik samot: Bezlejov, Perno, Skuhrov, Zastrání a Kohoutov. Území obce tvoří 1 katastr. Celková výměra katastru je 1 242 ha.

 

 

Obrázek č. 1 Území obce Nová Ves u Chotěboře

 

Zdroj: www.mapy.cz

 

Vzdálenost do spádových míst:

-                     do obce s rozšířenou působností Chotěboř: 5 km

-                     okresní město Havlíčků Brod: 22 km

-                     krajské město Jihlava: 48 km

 

 

 

 

A.1.2 Historie území

Nejstarší zmínka o obci pochází z 13 století, byla to doba kolonizace hvozdů. V těchto časech Vysočinu pokrýval hustý prales, kterým procházela pouze kupecká Liběcká stezka. Osidlování probíhalo v režimu církve a nově vznikající šlechty. Mnišské řády budovaly v pustých krajích kláštery, ze kterých kolonizovaly okolní kraj. Takto byl založen benediktýny roku 1120 klášter ve Vilémově. Ke klášteru patřily i rozsáhlé neosídlené lesnaté plochy, ty roku 1288 i s pustou vsí Rúzeň (Rouzeň) koupil rytíř Mstislav z hradu Chlumku u Čáslavi za 10 hřiven čistého stříbra pražské váhy. Kdy osada Rúzeň vznikla, nevíme, usuzuje se, že to bylo začátkem 13. století. Název je odvozen od osobního jména Rúzen, toto slovanské jméno znamená – zarmucovati nebo červeně zbarviti. Jednalo se tedy o člověka popudlivého, zlostí v tváři červeného. Tak zřejmě vypadal první zakladatel obce, snad fojt. Filologům se podařilo zjistit, odkud sem při osidlování zdejšího kraje toto obyvatelstvo přišlo. Bylo jim nápadné, že se v povodí Doubravky vyskytují obce, jejichž jména mají stejnou neobvyklou koncovku: Ostružno, Přísečno, Jeřišno, Sloupno. Osady s touto koncovkou se vyskytují ještě na Poděbradsku, je proto jisté, že první osadníci pocházejí od Poděbrad.

O Rouzeni existují dvě verze pověsti. V první se tvrdí, že osada byla zničena v bojích roku 1279 po porážce českého krále Přemysla Otakara II. Na Moravském poli. Druhé znění uvádí, že se tak stalo až po vpádu Matyáše Korvína do našeho kraje roku 1469. V některých vědeckých pracích („Památky archeologické roč. 10, „Rouník“, Soupis zaniklých osad“) se oba údaje kombinují. Tvrdí se v nich, že osada byla poprvé spálena roku 1279, na to byla znovu obnovena a definitivně zničena roku 1469 a nebyla obnovena na témže místě pro nedostatek vody. Místní pověst ještě dodává, že nová osada byla založena asi o kilometr dále od Rouzeni a byla nazvána Novou Vsí. Osazování obce postupovalo od rybníka Soldát směrem nahoru po přítoku.

První písemná zpráva pochází z roku 1347. Nová Ves se zpočátku jmenovala Fojtova Ves, německy Voitsdorf. V listině z roku 1554 je jmenována jako Nová Ves za Chotěboří, později jako Nová Ves blíž Chotěboře a od roku 1654 je nazývána Novou Vsí u Chotěboře.

Další zprávy máme až z roku 1421, kdy byl vilémovský klášter zničen žižkovskými vojsky. V té době patřila ves Janu Hertvínovi z Rušinova, který koupil od vilémovského kláštera všechny dvory a statky. Od něj přešly roku 1455 statky vilémovského kláštera i s Novou Vsí do rukou jednoho z nejvýznamnějších rodů – Trčků z Lípy, ti jí vlastnili až do roku 1634.

Roku 1707 se stává majitelem svobodný pán Antonín František Puteani, který byl velmi přísný a poddaní ho neměli rádi, neboť jim odebral pozemky a oni mu museli dávat část své úrody. Na získaných pozemcích vystavěl dvůr, který nazval Nový Dvůr. V roce 1709 koupil statek s Novou Vsí svobodný pán Albrecht Kapoun ze Zubří a Svojkova. Vystavěl zde zámek a nechal vybudovat samotu Zastrání a Podlesí. Dalším majitelem se stává v roce 1746 hrabě František Václav Haugwitz a několik let po něm zámek získává dvorní agent Václav František Heymerle. Majitelem byl přibližně v období 1756–1775. V roce 1775 koupil zámek rytíř Jiří z Müllensdorfu. Na zdi kostela sv. Jakuba Většího Chotěboři je zasazena jeho náhrobní deska z roku 1789. Následně vlastnil zámek od roku 1791 Václav Exner. O sedm let později přichází do Nové Vsi rod baronů de Finů. Prvním majitelem celého panství se stal František de Fin a později jeho manželka Johana, která zemřela velmi brzy a panství zdědil její syn Jan de Fin. Velké zásluhy si získala především jeho manželka Johana, která dala v roce 1813 vystavět školu o dva roky později se na její přání začalo se stavbou kostela a byl zbudován hřbitov s novogotickou kaplí, ten do té doby obec neměla a využívala hřbitov v Heřmani, který byl jediný v celém okolí. Roku 1816 byl dostavěn kostel, který je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.

Roku 1835 se majitelem zámku a velkostatku v Nové Vsi stává rod Bergerů. V roce 1873 koupil panství baron Mayran. Ten dal zbudovat zcela nový zámek. Starý zámek byl celý zbourán, ponechán byl pouze zahradní domek. Nový zámek byl vystavěn podle plánu vídeňského stavitele, který si přivezl i své dělníky. Stavba byla zahájena 1.4.1880 a ukončena za pouhé čtyři měsíce 1.8.1880. Zámek získal podobu patrové budovy z bohatě členěnou fasádou. Kolem zámku se nachází rozlehlý park s rozlohou 7 ha.

Po smrti barona Mayrana v roce 1894 zakoupili zámek Ing. Alois Mixa s chotí Annou, rozenou Vondráčkovou, která pocházela z uhlobaronského rodu na Ostravsku. V té době se na zámku scházelo mnoho hostů. Bylo to tím, že obě starší dcery, Jarmila Šťastná a Terezie Koséová měly značné výtvarné nadání, studovaly na soukromých malířských a sochařských školách v Praze, a zvaly své přátele a učitele na zámek v Nové Vsi. Paní Terezie Koséová napsala několik básnických knih pod pseudonymem Terezie Dubrovská a svého času byla i virtuoskou na klavír. Roku 1904 byla za účasti zámeckých pánů zahájena stavba nové školy i s bytem pro pana řídícího v č. p. 114. V těchto prostorách je škola stále.

Posledními majitelé zámku byly sestry Terezie Dubrovská a Ludmila Mixová provdaná Hippeau. V roce 1948 byla na velkostatek uvalena národní správa a obě sestry byly vyhnány ze zámku. Terezie Dubrovská zemřela v roce 1951 a je pochována v rodinné hrobce na místním hřbitově. Její sestra, poslední zámecká paní, odjela v roce 1951 s dcerou do Francie. V této době už byl zámek majetkem československého státu, a bylo rozhodnuto, že bude sloužit pro sociální účely. V březnu 1952 zde Rudolf Čapek založil dětský domov. Tomuto účelu slouží dodnes a veřejnosti je nepřístupný.

 

Nová Ves vlastní svůj znak a vlajku od 25.11.2003. Novoveský znak má v červeno-modře děleném štítě kvádrový most s jedním obloukem provázený v horní polovině dvěma liliemi, dole pěti vztyčenými jetelovými trojlístky do kruhu, vše stříbrné. Lilie a jetelové trojlístky vzdávají poctu zámeckým pánům, jsou převzaty z erbů někdejších významných majitelů novoveského panství (svobodný pán Albrecht Kapoun, rod baronů De Finů, rytmistr baron Robert Mayran). Jetelové trojlístky značí Novou Ves jako kraj zemědělský. Figura kamenného mostu ve spojení s figurální kompozicí pětice vztyčených jetelových trojlístků, do pomyslného kruhu seřazeného představuje odkaz na sv. Jana Nepomuckého, patrona zdejšího kostela. Symbolika barev, bílý (stříbrný) kamenný most a červené pole značí českou zemskou příslušnost, modrá barva je symbolem potoka a rybníků – znak venkova.

Vlajka se v polovině dělí na dva vodorovné pruhy, červený a bílý. V červeném pruhu jsou umístěny dvě bílé lilie. Bílý pruh symbolizuje most s jedním obloukem. Výplň oblouku je modrá, v ní je vztyčený bílý jetelový trojlístek.

 

Historie osad a samot v katastru obce

  • Nový Dvůr (Panský Dvůr)

Nachází se asi 1,5 km severozápadním směrem od Nové Vsi. Nejdříve zde majitel zámku Matyáš de Puteani zbudoval roku 1707 ovčín. Roku 1828–1836 zde vyrostla úplně nová osada. Lidé z osady se po celý rok živili prací na panském, podle toho se mu říkalo Panský Dvůr, ale více se ujal název Nouzov.

  • Zastráň

Písemně se uvádí poprvé roku 1733. Majitel zámku sem mezi lety 1718–1733 usadil dva rolníky a prodal jim pozemky. Tyto dvě usedlosti zde stojí doposud. Název samotě dal strmý břeh – stráň, do té doby známá též „Nad Novou loukou“.

  • Kohoutov

Byla založena ve stejné době jako Zastráň. Vznikla někdy v letech 1718–1733. Název buď od toho, že leží u lesa, kde bylo hodně bažantů, jimž zdejší lidé říkali kohouti, nebo se v názvu ukrývá jméno zakladatele, svobodného pána Albrechta Kapouna. Místní lidé tuto samotu nazývají Podlesy.

  • Perno

Pravděpodobně se jedná o nejstarší samotu. Byl to původně poplužní dvůr s velkým ovčínem. Ovčín se udržel až do poloviny 19. století. Od roku 1848 se uvádí jako myslivna se správou zámeckých lesů. V současné době slouží objekt k rekreaci.

  • Bezlejov

Jednalo se o mlýn na řece Doubravě. Mlýn se připomíná už roku 1347, ale jen jako mlýn pod rybníkem Stavenov. Název Bezlejov je doložen až roku 1690. Mlýn byl funkční do 50 let minulého století.

  • Skuhrovec

Poprvé se písemně připomíná roku 1554, to zde byly 4 zemědělské usedlosti, ale je možné, že zde už okolo roku 1347 stálo nějaké sídliště. Koncem 17. století v důsledku bídy, usedlosti zanikají. Tehdy zde majitel Nové Vsi zřídil panský dvůr a původní usedlosti dal zbořit.

 

 

 

A.2 Obyvatelstvo

 

 

A.2.1 Demografická situace

Vývoj počtu obyvatel na území v ORP Chotěboř má v posledních 10 letech sestupnou tendenci. Populace v regionu se snížila o 648 obyvatel, také se stále zvyšuje průměrný věk obyvatel. Demografický vývoj nám ukazuje graf a tabulka pod textem.

 

Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel v ORP Chotěboř (k 1. 1. 2017.)

 

 

 

Tabulka č. 1 Vývoj počtu obyvatel v ORP Chotěboř (k 1.1.2017)

ORP CHOTĚBOŘ

 

Rok

Počet obyvatel

Průměrný věk

 
 
 

2007

22698

40,4

 

2008

22805

40,6

 

2009

22767

40,9

 

2010

22647

41,2

 

2011

22427

41,4

 

2012

22338

41,7

 

2013

22221

42

 

2014

22206

42,4

 

2015

22117

42,6

 

2016

22050

42,9

 

zdroj: ČSÚ

 

 

V katastrálním území obce Nová Ves u Chotěboře žije v současné době 553 obyvatel, což je méně než v předchozích letech. Důvodem poklesu obyvatel je zejména odstěhování mladých lidí do větších měst a převyšující úmrtnost obyvatel nad počtem narozených.

 

Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel v k. ú. Nová Ves u Chotěboře (k 1. 1. 20167)

 

 

 

A.2.2 Pohyb obyvatel

Během roku 2016 se do obce přistěhovalo 11 obyvatel a naopak 19 obyvatel se vystěhovalo. Narodily se 3 děti a 6 obyvatel zemřelo. V následující tabulce lze vidět pohyb obyvatel za posledních 10 let. Zde bohužel pozorujeme negativní demografický vývoj obyvatel.

 

 

 

Tabulka č. 2 Pohyb obyvatel k 1.1.2017

Rok

Počet obyvatel

Živě narození

Zemřelí

Přistěho

valí

Vystěho

valí

Přírůstek (úbytek)

 
 

přirozený

stěhováním

celkový

 

2007

575

7

4

12

10

3

2

5

 

2008

591

4

6

28

10

-2

18

16

 

2009

583

6

4

7

17

2

-10

-8

 

2010

585

8

6

13

13

2

-

2

 

2011

588

5

8

13

11

-3

2

-1

 

2012

578

5

12

10

13

-7

-3

-10

 

2013

574

2

7

14

13

-5

1

-4

 

2014

575

5

3

17

18

2

-1

1

 

2015

564

5

6

7

17

-1

-10

-11

 

2016

553

3

6

11

19

-3

-8

-11

 

zdroj: ČSÚ

 

 

 

 

 

Tabulka č. 3 Věková struktura obyvatel

Počet obyvatel

k 1.1.2017

v tom podle pohlaví

v tom ve věku (let)

Průměrný věk

 
 
 

celkem

muži

ženy

0-14

15-64

65 a více

 

 

553

279

274

86

360

107

41,9

 

Zdroj: ČSÚ

 

 

Největší základnu tvoří obyvatelstvo ve věku 15-64 let a to 360 obyvatel, tedy ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Obyvatelstvo v produktivním věku tvoří 65 %, což by mohlo mít pozitivní vliv na vývoj obce. Index stáří obyvatel v území je 124,41.

 

 

A.2.3 Sociální situace

  • národnostní menšiny s podílem vyšší než 10 % obyvatel v obci nejsou
  • sociálně vyloučené lokality se v obci nenacházejí
  • problémy s užíváním návykových látek se v obci nevyskytují

 

 

 

Graf č. 3 Věková struktura obyvatel k 1. 1. 2017

 

zdroj: ČSÚ

 

 

 

A.2.4 Vzdělanostní struktura obyvatel

V následujícím grafu je znázorněna vzdělanostní struktura obyvatel. Největší základnu obce tvoří obyvatelé se středoškolským vzděláním bez maturity (222). Základní vzdělání má celkem 94 obyvatel. S úplným středním vzděláním s maturitou žilo v obci 105 obyvatel a 22 obyvatel má ukončené nástavbové studium. S vysokoškolským titulem zde žilo 19 obyvatel. 1 obyvatel nemá žádné vzdělání. Údaje vychází z roku 2011, kdy proběhlo sčítání lidí, domů a bytů. Tento poměr se ale za poslední roky mění ve prospěch vzdělanějších vrstev obyvatel.

 

 

Graf č. 4 Vzdělanostní struktura obyvatel k 31. 12. 2011

 

 

zdroj: ČSÚ

 

 

A.2.5 Spolková činnost a kultura v obci

K životu v obci neodmyslitelně patří řada zajímavých sportovních, kulturních a společenských akcí. Na pořádání těchto akcí se podílí členové několika spolků.

 

TJ Sokol Nová Ves u Chotěboře. Místní jednota vznikla roku 1921, v prvních letech své činnosti se scházela na sále v hospodě u Dopitů. V 60 letech bylo vybudováno sokolské hřiště na místě původní cihelny, zázemí pro cvičení tvořil vyřazený železniční vagón ze 30 let. V současné době má spolek několik oddílů cvičenců – ženy, muži, dívky, žáci. Společně vyvíjejí sportovní aktivity a účastní se soutěží jako je orientační běh, Medvědí stezka, atletické závody, sport pro všechny, všestranné cvičení pro děti a jiné.

 

Tělocvičná jednota Sokol. Je dalším sportovním spolkem, své aktivity vyvíjí hlavně v místním kulturním domě. Zde pořádá hodiny kalanetiky nebo nacvičuje sestavy na slet Sokolů, se kterými i vystupuje na různých akcích pořádaných v okolních obcí. Podílí se na pořádání kulturních akcí jako je pouťová zábava, vánoční besídka, vepřové hody, tradicí je sokolský ples.

 

SDH. V roce 2018 uplyne 130 let od založení místního Sboru dobrovolných hasičů. Spolek hlavně zapojuje do dění obce děti a mládež, vychovává mladé hasiče. Každoročně pořádá hasičský ples a v lednu obecní zabijačku. Spolupodílí se na pořádání masopustu, maškarního plesu, slavností obce. Aktivně se účastní hasičských soutěží.

 

Červený kříž. Spolupodílejí se na pořádání kulturních akcí, kde zajišťuje hlavně úklid.

 

Myslivecké sdružení. V Nové Vsi u Chotěboře působí spolek jeden, a v rámci Honebního společenství Nová Ves -Víska a to Myslivecký sdružení Nová Ves - Víska. Činnost je rozmanitá. Pořádají společné brigády na výsadbu stromku pro obce Nová Ves u Chotěboře a Víska, brigády na zimní přikrmování zvěře a hony, Jarní zkoušky loveckých psů všech plemen, spolupracují s novoveskou školou, každoročně v červenci organizují letní slavnosti.

 

Rybářské sdružení. Bylo založeno v roce 2003. Hospodaří na obecních rybnících. Před vánočními svátky probíhá výlov Zámeckého rybníku spojený s prodejem kaprů a rybích hodů. Měsíc květen patří pořádání rybářských závodů na Zámeckém rybníce.

 

Místní organizace ČSSD. I tento spolek má své tradiční aktivity. Pořádá turnaj v malé kopané, kterého se účastní žáci, dorostenci i dívky, zapojují se i děti z dětského domova. Každoročně v dubnu probíhá kuličkiáda, soutěží děti i dospělí.

 

 

Tabulka č. 3 Přehled spolků a jejich členů

Spolek

Počet členů

Počet členů do 18 let

TJ Sokol Nová Ves

74

48

Tělocvičná jednota Sokol

34

30

SDH Nová Ves

92

28

Červený kříž

16

 

Myslivecké sdružení

28

 

Rybářské sdružení

26

 

Zdroj: vlastní zjišťování

 

 

 

 

Novoveská knihovna je otevřena 1 x týdně, nabízí k zapůjčení 2 000 knih a je zapojena do výměnného fondu knih s knihovnou v Havlíčkově Brodě.

 

Mezi kulturní akce v obci neodmyslitelně patří pořádání setkání seniorů. Součástí programu, je beseda se zastupiteli obce, svůj příspěvek zde mají děti ze školy a vždy vystoupí i nějaký zajímavý host (divadlo SCHOD, kouzelník Kožíšek).

Obec pořádá pro občany dvakrát ročně zájezdy na představení do hudebních nebo činoherních divadel.

Další dlouholetou tradicí je mezinárodní přátelství navázané v 60 letech minulého století s obcí ve Spolkové republice Německo. Obě obce se navštěvují 1 x za dva roky, vždy u příležitosti nějakého významného výročí. V roce 2017 pozvání přijali němečtí přátelé a společně se zúčastnili kulturních oslav u příležitosti 65. let od založení dětského domova.

 

 

A.3 Hospodářství

 

 

A.3.1 Ekonomická situace

Pokud rozdělíme podnikatelské subjekty podle právní formy, převažují v podnikání hlavně fyzické osoby 56, 47 osob podniká dle živnostenského zákona, 2 osoby podnikají dle jiného než živnostenského zákona a 6 osob se živí jako zemědělský podnikatel. Právnických osob je zde 14, obchodních společností je 6. Na území je 1 zemědělské družstvo.

 

K 1.1.2017 bylo na území obce celkem 70 registrovaných podniků, které vykazují aktivitu. Rozložení ekonomické činnosti v jednotlivém odvětví nám přibližuje tabulka vložená pod textem.

 

 

Tabulka č. 4 Přehled registrovaných podniků se zjištěnou aktivitou

Celkem

70

A Zemědělství, lesnictví, rybářství

10

B-E Průmysl celkem

11

F Stavebnictví

14

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

7

H Doprava a skladování

1

I Ubytování, stravování a pohostinství

3

J Informační a komunikační činnosti

0

K Peněžnictví a pojišťovnictví

0

L Činnosti v oblasti nemovitostí

0

M Profesní, vědecké a technické činnosti

8

N Administrativní a podpůrné činnosti

0

O Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení

2

P Vzdělávání

2

Q Zdravotní a sociální péče

1

R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

2

S Ostatní činnosti

8

 

 

 

A.3.2 Podnikatelské subjekty:

 

  • Zemědělské družstvo Nová Ves Víska se zabývá živočišnou i rostlinnou výrobou.
  • SODO DUO vyrábí sodové limonády a ovocné sirupy.

 

 

Tabulka č. 5 Významní zaměstnavatelé v obci

Podnik

Počet zaměstnanců celkem k 1.2.2018

Počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností

Zemědělské družstvo Nová Ves - Víska

26

 

Dětský domov Nová Ves u Chotěboře

34

2

SODO DUO

9

2

zdroj: vlastní zjišťování

Jinak najdeme na území katastru Nové Vsi spoustu drobných podnikatelů, je zde pěstitelská pálenice, zahradnictví, klempíři, pokrývači, zedníci a další profese.

 

Významným zaměstnavatelem v obci je Dětský domov. Jedná se o zařízení pro děti od 3 do 18 let, popřípadě až do doby ukončení studia. Domov je rozdělen na 4 rodinné skupiny. Každá rodina funguje samostatně, k dispozici má byt, zde najdeme dvojlůžkové pokoje, kuchyňku s jídelním koutem, obývací pokoj a sociální zařízení. Pro mládež po dovršení plnoletosti je připraven k užívání cvičný byt.

Pod dětský domov ještě spadá Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zde je poskytována odborným způsobem pomoc a podpora dětem, které se dostaly do těžké životní situace.

Celkem domov zaměstnává 34 pracovníků, z toho je 7 v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

 

 

A.3.3 Trh práce

 

Na území žije 360 ekonomicky aktivních obyvatel. K 1.1.2018 bylo na území katastru obce Nová Ves u Chotěboře evidováno 10 uchazečů o zaměstnání. Přitom v obci byly aktuálně volná 3 pracovní místa. Většina ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací mimo obec (Chotěboř, Havlíčkův Brod, Třemošnice, Seč). Následující tabulka ukazuje vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání a počet obyvatel v katastru obce.

 

 

Tabulka č. 6

Rok

Dosažitelní uchazeči 15-64 let

Obyvatelstvo 15-64 let

Podíl nezaměstnaných

1.1.2018

10

360

2,8 %

1.1.2017

15

366

4,1 %

1.1.2016

13

379

3,4 %

1.1.2015

20

383

5,2 %

1.3.2014

22

382

5,8 %

 

 

 

 

 

A.3.4 Cestovní ruch

 

Území je vhodné hlavně pro aktivní krajinnou rekreaci jako je cykloturistika, pěší turistika nebo houbaření.

Obec má několik chráněných kulturních památek – zámek, kostel sv. Jana Nepomuckého a pomník padlým I. a II. světové války. Mezi urbanistické a architektonické hodnoty území patří zámecký areál s parkem, budova školy, rozsáhlá veřejná prostranství a sídelní zeleň v okolí Zámeckého rybníka, dále původní venkovská zástavba v Kohoutově a velkorysá uliční osa v místní části Nový Dvůr.

Nejvýznamnější památkou v obci je barokní zámek s bohatě členěnou fasádou. Zámek s rozlehlým parkem, který má 7 ha se nachází v samém centru obce. Celý park byl v roce 2014 revitalizován, bylo vysázeno 1 812 kusů dřevin s nákladem více jak 1 800 000,- Kč. V parku najdeme doupné stromy, kde sídlí netopýři. V zámku je umístěn dětský domov, veřejnosti nepřístupný.

Další zajímavou stavbou je kostel sv. Jana Nepomuckého, stojí ve středu obce na místě staré dřevěné kaple. Kostel byl vystavěn roku 1816, s půdorysem do tvaru kříže. Ke kostelu přiléhají nižší přístavky sakristie s předsíní, oratoří a dvěma bočními oltáři mezi rameny, takže celek tvoří osmiúhelník. Kostelní věž byla dostavěna až roku 1867, je čtyřboká, užší, v rozích s opěráky,

Jihovýchodním územím prochází modře značená turistická trasa, jedná se o významnější trasu, která vede od Velkého Dářka přes východní část Železných hor na vyhlídku Štikov, protíná údolí řeky Doubravy, město Chotěboř a dále přes lesy na území Nové Vsi pokračuje na Zkamenělou řeku ke Kraborovicím opět k  toku řeky Doubravy a přehradě Pařížov. Odtud vzhůru do kopců Železných hor k vodní nádrži Seč, kde končí.

V obci se nachází zastávka Stezky poznání, kde naleznete naučnou tabuli, směrovou tabuli, aktuální infotabuli, odpočívadlo pro děti i dospělé, stojan na kola, lavičku a bedýnku s keškou.

Územím vede cyklotrasa č. 4157, napojíme se na ní v Chotěboři a pojedeme po ní přes Bezlejov do Jeníkovce, kde se můžeme vydat buď směrem na Libici nad Doubravou, Maleč či Rušinov.

K rekreaci jsou využívány hlavně původní zemědělské usedlosti v Novém Dvoře a v okolních samotách. Kdo hledá klidné místo k načerpání sil, může využít ubytování, které nabízí penzion Zastrání, nachází se v malebné krajině lesů, luk a řeky Doubravy. Jedná se o samotu nedaleko Nové Vsi.

 

A.4. Infrastruktura

 

 

A.4.1 Technická infrastruktura

Veřejný vodovod

Obec má vybudovaný veřejný vodovod z 80 let minulého století, napojený z vodovodní sítě města Chotěboř na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany. Pitná voda z Chotěboře teče přívodným řadem do zemního VDJ a odtud gravitačně do spotřebiště. Část obyvatel místní části má zajištěnou pitnou vodu ze soukromých zdrojů. V roce 2014 byl vybudován vodovod pro průmyslovou zónu v délce 100 m.

Současný systém zásobení pitnou vodou v Nové Vsi je celkem vyhovující, jen vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova vodovodní sítě. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud chybí.

Místní část Nový Dvůr dosud není zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé používají vlastní zdroje a obecné studny.

V současné době je připravena projektová dokumentace k výstavbě veřejného vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany z Nové Vsi u Chotěboře. Obec se pokusí získat finanční prostředky z vhodného dotačního titulu.

 

Tabulka č. 7 Počet připojených obyvatel na veřejný vodovod

Místní část

Počet domácností

Počet připojených

Nová Ves

199

140

Nový Dvůr

25

0

Zdroj: Vlastní zjišťování

 

Kanalizace

V roce 2014 byla zahájena výstavba tlakové splaškové kanalizace o celkové délce 6 500 m kanalizačních řadů a 4 500 m přípojek, což znamená 100 % napojení všech obyvatel. Dále byla uvedena do provozu nově vybudována čistička odpadních vod pro 960 ekvivalentních obyvatel. Stávající stoky plní funkci dešťové kanalizace. Místní část Nový Dvůr nemá v současné době vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachytávány u rodinných domů ve vyvážecích jímkách.

 

 

Plynofikace

Obec je plynofikována. V současné době je na plynovod připojeno 70 % obyvatel, ale většina se z finančních důvodů vrátila k vytápění tuhými palivy, nebo volí kombinaci obojího. Místní část plynofikována není. Tato koncepce zásobování obce plynem je vyhovující.

Ostatní

Distribuce elektrické energie je zajištěna z rozvodny v Chotěboři. Kapacita je dostačující i pro výhledový rozvoj zástavby.

Odpady

Nakládání s odpady (tříděný, komunální, elektroodpad, nebezpečný) je řešeno smluvně prostřednictvím společnosti AVE Vysočina ze Žďáru nad Sázavou. Komunální a biologicky rozložitelný odpad je vyvážen 1 x za čtrnáct dní. Třídění odpad vyváží společnost 1 x týdně. Elektroodpady, nebezpečný a velkoobjemový sváží dvakrát ročně. Obyvatelé mohou odevzdat také použité oblečení.

 

 

A.4.2 Dopravní infrastruktura

Středem katastrálního území prochází silnice II/345, která vede od Chotěboře a pokračuje směrem na Golčův Jeníkov, jedná se o významnou, frekventovanou páteřní silnici v území. Centrum obce rozděluje křižovatka, která tvoří základní komunikační kostru území. Silnici II/345 zde přetíná komunikace č. III/34224 Víska – Klouzovy. Do Nového Dvora vede komunikace č. III/34523 napojena z hlavní silnice č. II/345. Další komunikací je silnice č. III/34526, začíná za Chotěboří a vede směrem na Bezlejov, u Bezlejova na ní navazuje komunikace č. III/24525, ta nás dovede do Nové

Celková délka komunikací II. třídy je 5 km a III. třídy 8 km, tyto komunikace jsou ve správě Kraje Vysočina. O ostatní místní a účelové komunikace se stará obec.

 

Technický stav komunikací

Technický stav komunikací je dle Pasportu místních a účelových komunikací, který má obec vypracovaný, vyhovující. Povrch místních komunikací je z 85 % asfaltový, ostatní mají štěrkový kryt. Obec každoročně investuje do jejich obnovy a údržby nemalé peníze.

Údržba komunikací

-          letní: zde se jedná především o sečení trávy na krajnicích. U silnic v majetku Kraje Vysočina zajišťuje tuto službu mimo obec Správa a údržba silnic Kraje Vysočina. Obec si zajišťuje tuto údržbu na komunikacích v majetku obce.

-          zimní: na komunikacích mimo obec a v průjezdných úsecích obce tuto službu zajišťuje také Správa a údržba silnic Kraje Vysočina. Obecní komunikace a chodníky obec udržuje vlastní technikou.

 

 

A.4.3 Dopravní obslužnost

Většina obyvatel v produktivním věku vyjíždí za prací mimo obec. Stejná situace je i u dětí, které navštěvují základní školu na druhém stupni a mládeže, která vyjíždí do středních škol.

V průběhu týdne je frekvence spojů do Chotěboře vysoká, tam i zpět autobus jede skoro padesátkrát. Odtud mohou lidé pokračovat přestupem na železničním nádraží na vlak Pardubice – Havlíčkův Brod nebo na další autobusové linky. Výhodou je, že Novou Ves protíná frekventovaná páteřní silnice, která směřuje do Žďáru nad Sázavou, Havlíčkova Brodu a opačně na Golčův Jeníkov, Čáslav, Kolín.  Během dne zde zastavují dálkové autobusy směřující na Prahu, Jičín, Poličku, České Budějovice a jiné.

Poslední autobus jede v pracovní dny z Nové Vsi do Chotěboře ještě ve 23:00 hodin, z Chotěboře do Nové Vsi to je ale už v 17:50 hodin. O víkendu jede z Chotěboře autobus během dne třikrát, opačně jen jedenkrát v sobotu.

 

Cyklotrasy

Územím vede po silnici č.34526 cyklotrasa č. 4157, napojíme se na ní v Chotěboři a pojedeme přes Bezlejov do Jeníkovce, kde se můžeme vydat buď směrem na Libici nad Doubravou, Maleč či Rušinov.

 

 

 

A.5. Vybavenost

 

A.5.1 Bydlení

Pokud na obec zhlédneme z ptačí perspektivy, naskytne se nám pohled na zástavbu, kde převažuje hlavně zeleň. Tu tvoří nespočet zahrad s ovocnými stromy, zámecký park se svými 7 ha a v neposlední řadě i mimolesní zeleň u rybníků a potoků, které jsou v zástavbě obce. Charakter obce udávají z 90 % rodinné domy. Historicky nejstarší usedlosti se nacházejí v blízkosti Novoveského potoka. Značně starý původ některých stavení sahá až do středověku. Ale najdeme zde i vilky postavené v minulém století a nové moderní domy ze současnosti. Některé starší domy prošly rekonstrukcí a vzhledově se přiblížily trendům bydlení dnešní doby. V obci se nacházejí i čtyři bytové domy. A najdeme zde i několik menších či větších zemědělských usedlostí.

V katastrálním území obce se nachází celkem 195 čísel popisných a 4 čísla evidenční. Trvale obydlených rodinných domů je 145, ostatní jsou využívány pro rekreaci. Obyvatelé bydlí převážně v rodinných domech. Obec vlastní jedenáct bytů, ty pronajímá.

V územním plánu má obec navržené plochy pro výstavbu individuálního bydlení, zatím ale není jejich vlastníkem, snahou je výkup nebo směna pozemků od soukromníků.

 

 

A.5.2 Školství a vzdělávání

První školu měla Nová Ves už v roce 1813, o tu se zasloužila majitelka zámku Johana De Fin, která zde školu zřídila, vyučování probíhalo v domě č. p. 56. Následně se škola stěhovala do domu č. p. 62 a č. p. 112. V roce 1904 byla zahájena stavba školy nové i s bytem pro pana řídícího, stavbu podporovali manželé Mixovi, tehdejší majitelé zámku. V této budově č. p. 114 se nachází základní škola dodnes. Velkou rekonstrukcí prošla škola v roce 2013, kdy do ní obec investovala nemalé prostředky. Pomocí úvěru a vlastních prostředků došlo k výměně stropních konstrukcí, byly vybudovány nové stropní podhledy, sociální zařízení, zmodernizované byly i učebny. V celé budově školy byla rozvedena nová elektroinstalace a datové obvody. S pomocí dotace ze SFŽP byla škola zateplena, proběhla výměna oken a budova dostala novou fasádu. Rekonstrukce fasády proběhla citlivě a byl zachován původní architektonický vzhled školy. Roku 2014 obec vybudovala pomocí dotace z Programu obnovy venkova Vysočiny bezbariérový vstup do budovy školy. Dále došlo k úpravám prostranství před školou. Jednalo se o nové chodníky, parkoviště a doprovodnou zeleň.

Škola se snaží vytvářet co nejvhodnější podmínky pro výuku, ale hlavně příjemné, bezpečné a nestresující prostředí rodinné školy. Základní škola má kapacitu 60 žáků, dojíždějí sem žáci i z okolních obcí. Vyučování probíhá ve třech třídách, kde se vyučuje 1–5 stupeň základní školy. Všechny učebny jsou vybaveny výškově nastavitelnými lavicemi a interaktivními tabulemi. V současné době má škola k dispozici odbornou počítačovou učebnu plně vybavenou počítačovou technikou, vlastní tělocvičnu, školní knihovnu a za budovou školy víceúčelové hřiště a rozběhovou dráhu s doskočištěm. Škola nabízí pestrou nabídku zájmových kroužků, projektové vyučování, podporuje environmentální výchovu a mnoho dalších aktivit. Děti jsou zapojené do kulturního dění v obci a společně s ní organizují různé akce pro veřejnost – vítání nových občánků, vánoční koncert v kostele, divadelní představení, setkání se seniory a jiné.

Škola je výjimečná tím, že ji navštěvují i děti z Dětského domova v Nové Vsi, některé z nich s různými handicapy. S těmi pomáhají při vyučování asistenti pedagoga. Děti se často během roku mění v návaznosti na jejich pobyt v zařízení. Tím je pro učitele práce ve třídě náročnější.

Obědy jsou zajištěny z kuchyně dětského domova, odtud se dováží, stravování ve škole využívá 40 žáků.

V současné době školu trápí špatný stav střešní krytiny. Škole chybí odpovídající prostory pro činnost školní družiny. Tu využívá 30 školáků, někteří z nich dochází i do družiny i ráno před vyučováním. Třída, kterou má družina k dispozici, je malá a nevyhovující.

Škola též postrádá odbornou učebnu na hudební a výtvarnou výchovu, na kterou je vyučování velmi aktivně zaměřeno. Je výjimečná tím, že všechny děti, které ji navštěvují, hrají na flétnu a 16 z nich se učí i hře na kytaru. Obec v současné době usilovně hledá prostředky na rekonstrukci střechy a vestavbu podkrovních učeben.

Po ukončení studia žáci dojíždí na druhý stupeň základní školy buď do Chotěboře, nebo do nedaleké Malče. Nejbližší střední školy jsou v Chotěboři (obchodní akademie, střední odborné učiliště technické, gymnázium) a v Třemošnici (střední odborné učiliště).

 

 

Tabulka č. 9 Přehled počtu žáků v ZŠ Nová Ves u Chotěboře

školní rok

počet žáků k 30.9.

počet tříd

Obsazenost v %

2008/2009

48

3

80 %

2009/2010

44

3

73 %

2010/2011

45

3

75 %

2011/2012

43

3

72 %

2012/2013

50

3

83 %

2013/2014

46

3

77 %

2014/2015

48

3

80 %

2015/2016

42

3

70 %

2016/2017

46

3

77 %

2017/2018

46

3

77 %

Zdroj: vlastní zjišťování

A.5.3 Zdravotnictví

V obci, v budově č. p. 9, která v padesátých letech minulého století sloužila jako družstevní prádelna vznikla ordinace lékaře. V roce 2005 zde proběhla rekonstrukce, do této doby byla budova vytápěná tuhými palivy, byly zde zastaralé rozvody vody a elektriky. Rekonstrukcí došlo k zavedení plynového vytápění, novým energetickým rozvodům i stavebním úpravám. V současné době zde ordinuje každé první úterý v měsíci dětská lékařka z Chotěboře. Zajišťuje zde dětskou poradnu pro kojence a preventivní prohlídky pro děti a mládež. Jinak občané dojíždí do Chotěboře, kde je celá řada praktických a odborných lékařů a nejbližší lékárna. V Havlíčkově Brodě je okresní nemocnice. Zdravotnická záchranná služba přijíždí z nedaleké Chotěboře, dojezdová vzdálenost je 5 minut.

Sociální péče

S ohledem na velikost obce a počet obyvatel nemá obec žádná pobytová zařízení sociálních služeb. Rozvoz obědů a základní sociální služby zajišťuje Pečovatelská služba Chotěboř. Rozvoz obědů lze po domluvě zajistit i ze ZD Nová Ves Víska. V nedalekých městech Chotěboř, Slavíkov a Třemošnice je dům s pečovatelskou službou. Tento typ služby nalezneme také v Seči, kde je i domov seniorů. V Chotěboři působí Fokus Vysočina, jedná se o denní stacionář pro lidi se zdravotním postižením. Domácí hospicovou péči nabízí Oblastní charita Havlíčkův Brod.

 

 

A.5.4 Hasičská zbrojnice

Sbor dobrovolných hasičů obce je zařazen do kategorie JPO V. Tato zásahová jednotka čítá i s dětmi 110 členů a využívá budovu hasičské zbrojnice. Tento objekt původně sloužil jako stodola. V 70 letech minulého století došlo k rekonstrukci a vznikla dvojgaráž pro cisternu a doprovodné vozidlo a zázemí pro členy spolku. V současné době už je zázemí nevyhovující a zbrojnici čeká rekonstrukce.

Zásahová jednotka je vybavena:

  • Dopravním automobilem AVIE A30 se stříkačkou PS12 rok výroby 1961
  • Cisternová automobilová stříkačka ŠKODA rok výroby 1962

a další drobnější technikou potřebnou k zásahu při požáru nebo haváriích.

Ještě zde můžeme nalézt historickou stříkačku z roku 1918 pro potah koňmi, která původně sloužila k zásahům v Novém Dvoře.

 

 

 

A.5.5 Další služby

 

Pošta

Pobočka České pošty, sídlí v budově obecního úřadu, otevřeno má 5 dní v týdnu.

Pohostinství

V letošním roce bylo uvedeno do provozu pohostinství v nově zrekonstruované budově ve vlastnictví obce, které otvírá šestkrát v týdnu v podvečerních hodinách.

Obchody

V současnosti je zde prodejna potravin COOP, která má otevřeno šest dní v týdnu. Dále zde najdeme soukromé pekařství a prodejnu drogerie. Do osady Nový Dvůr zajížděla pojízdná prodejna potravin a drobného zboží, ale ta svoji činnost letos ukončila.

Další služby

Obyvatelé mohou využít služeb kadeřnictví, pedikúry, nehtového studia a zdravotní masáže.

 

 

A.5.6 Kultura

Hlavním místem konání kulturních a společenských akcí je kulturní dům. Jedná se o bývalý hostinec u Pleskačů, zde byl v sedmdesátých letech minulého století přistavěný sál. Celá budova je v neutěšeném stavu a občané i obec by ji chtěli zrekonstruovat. Jedno z dalších míst, které mimo jiné slouží ke společenskému setkávání občanů je zázemí v budově SDH. V roce 2006 byl zrekonstruován dům č. p. 6, zde vznikla galerie pro pořádání kulturních akcí, výstav a besed. V budově obecního úřadu se nachází také knihovna, otevřeno má jedenkrát v týdnu a je tu zaveden i výměnný fond s knihovnou v Havlíčkově Brodě. Spolky v obci pořádají pálení čarodějnic, masopust, obecní zabijačku, pouť, plesy, setkávání seniorů, dětský den, rozsvěcení vánočního stromu a mnoho dalších akcí.

 

 

A.5.7 Sport a tělovýchova

Obci chybí optimální podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity. Jako hlavní sportoviště lze uvést fotbalové hřiště zbudované v šedesátých letech minulého století. Je zde i budova s menším sálem na cvičení, bohužel zde chybí vytápění. V zimním období využívají spolky pro své aktivity sál v kulturním domě, který ale není pro sportovní činnost vhodný.

I přes tyto překážky se v obci sportu věnuje spousta obyvatel. Z pravidelných sportovních aktivit můžeme zmínit všestranné cvičení pro děti, sport pro všechny, kalanetiku. Každoročně se sportovci zúčastňují sportovních soutěží – atletických závodů, branných závodů, medvědí stezky, orientačních běhů a jiné.

 Ve středu obce se nachází poměrně nové dětské hřiště s herními prvky pro děti různých věkových kategorií. Hřiště je využíváno jak místními dětmi, tak i dětmi z dětského domova.

Další sportovní aktivity nabízí nedaleká Chotěboř, zde najdeme dvě sportovní haly, posilovnu, workautové hřiště, atletickou dráhu, fotbalové hřiště s umělým povrchem, lezeckou stěnu. Navštěvovat můžeme i různé organizované sportovní aktivity, které jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie obyvatel.

 

 

 

A.6 Životní prostředí

 

 

A. 6.1 Stav životního prostředí

Největší dominantu krajiny utvářejí Železné hory, které jsou severozápadní výspou Českomoravské vrchoviny. Tato malebná krajina s výrazným zlomovým hřbetem, potůčky, s mozaikou lesů, luk, polí a rybníků se na jihu prudce kloní do luhu řeky Doubravy, která protéká v katastru obce směrem na západ.

V nivě Doubravy se nachází čtvrtohorní usazeniny, konkrétně štěrkové a štěrkopískové náplavy. Ty jsou překryté hlinitými náplavami, které se začaly vytvářet před dvěma milióny let a tento proces trvá dosud.

V katastrálním území evidujeme pět větších rybníků, největší je Stavenov s rozlohou 18 ha. Přímo v obci na Novoveském potoce najdeme Zámecký rybník a rybník Soldát, výše proti proudu leží Nový rybník. Poslední rybník Balaton se nachází u osady Kohoutov a slouží k příležitostnému vykoupání. Jinak je na území dalších 15 vodních nádrží s velikostí vodní plochy do 0,2 ha.

Větší lesní několikakilometrový komplex se rozprostírá na jihu a západě území, začíná za Oboleckou skálou u Chotěboře a pokračuje okolo Klouzov až k Pukšicím. Lesem můžeme projít po modře značené turistické trase.

. V katastru je zastoupena i mimolesní zeleň. Nachází se především při toku Novoveského a Červeného potoka a dalších menších bezejmenných potoků. Ve formě remízků a osázených mezí jsou od sebe oddělena pole. Porosty jsou převážně přirozeného charakteru, hodnotné z hlediska ekologického a krajinářského. Samotný prvek zeleně v zastavěném území tvoří plochy zahrad a sadů vytvářejících významnou historickou formu, která je v různém stavu. Starší vysokokmenné stromy dožívají a je nutno je postupně nahrazovat, tak aby byla zachována ustálená krajinářsko-ekologická kompozice. Důležitá je obnova tradice solitérních stromů v krajině a tím zviditelnit rozcestí, soutoky, návrší a hranice pozemků.

Území v okolí obce je intenzivně zemědělsky obhospodařováno, zemědělská půda zabírá 826,47 ha z celkové výměry katastrálního území, která je 1242,26 ha Chybí původní meze a úvozové cesty, důsledkem toho jsou některá pole výrazně erozně ohrožena.

Z hlediska životního prostředí můžeme území zařadit do oblasti s nejčistším ovzduším v republice.

Samotné území obce je dostatečně prostoupeno veřejnou zelení, zejména v zámeckém parku, hřbitově a v břehových porostech Novoveského potoka, Zámeckého rybníka a rybníka Soldát.

Na území se vyskytují dva objekty ve stavu brownfield, jeden je majetkem Zemědělského družstva Nová Ves, druhý je bývalý mlýn v Bezlejově, který je též soukromým majetkem.

 

Tabulka a graf pod textem nám přibližují podrobnější rozložení pozemků.

 

 

Tabulka č. 10 Druhy pozemků a jejich výměra

Celková výměra (ha)

1242,26

 
 

Zemědělská půda

826,47

 

Orná půda

707,39

 

Zahrada

24,39

 

Ovocný sad

2,41

 

Trvalý travní porost

92,28

 

Chmelnice

0

 

Vinice

0

 

Nezemědělská půda

415,79

 

Lesní pozemek

314,5

 

Vodní plocha

27,45

 

Zastavěná plocha a nádvoří

14,16

 

Ostatní plocha

59,68

 

 

 

 

 

 

 

Graf č. 6 Využití pozemků k 31. 12. 2016

 

Zdroj: ČSÚ

A.6.2 Ochrana životního prostředí

Na část jihovýchodního území zasahuje i Chráněná krajinná oblast Železných hor, hranici tvoří silnice III/34526. Z hlediska regionálního členění je rezervace součástí Chotěbořské pahorkatiny. Zde se nachází rybník Stavenov a Svatomariánské údolí, obě lokality spadají do nejpřísněji chráněné I. zóny značené červeně. Svatomariánské údolí se rozkládá na toku řeky Doubravy a je jednou z nejmladších přírodních rezervací vyhlášených v červnu 2007. Důvodem ochrany je zachovalé, přirozeně se utvářející koryto řeky Doubravy s výskytem lužních jasanových olšin v navazující nivě a s výskytem vzácných, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zahlédnout zde můžeme třeba čápa černého, strakapouda prostředního, vydru říční, vranku obecnou, ledňáčka říčního. Z chráněných rostlin je to například bledule jarní, sněženka podsněžník, měsíčnice vytrvalá, růže alpská, lilie zlatohlavá aj. V tomto rulovém údolí řeka vytváří nejrůznější peřeje a tůně, celková výměra je 13,5 ha a zahrnuje 2,5 km toku řeky Doubravy v její přirozené podobě.

Na okraji údolí se nachází větší rybník Stavenov s rozlohou 18 ha. Představuje významnou ornitologickou lokalitou pro vodní ptactvo. Litorál je tvořen především společenstvy rákosu, orobince širokolistého a chrastice rákosovité. Ty skýtají rozsáhlé úkryty pro vodní ptáky. Můžeme zde spatřit volavku bílou a popelavou i nejrůznější větší dravce. U vstupu do Svatomariánkého údolí se nachází opuštěná budova Svatomariánské brusírny skla, díky které toto území získalo svůj název. Tato brusírna zde vznikla v druhé polovině 19. století. Turistická trasa údolím nevede, přesto je možné ji projít po místních cestách a stezkách.

Území je zajímavé z pohledu geologie. Podloží na území bylo ovlivněno druhohorním křídovým mořem a je tvořeno usazeninami z tohoto období. Dobře patrné to je na vrchu Rouzeň. Přítomnost opuky vedla v minulosti k její těžbě, proto lze nalézt zbytky 3 lomů. Tato lokalita byla roku 1994 zapsána jako významný krajinný prvek. V lomech jsou dobře viditelné opukové vrstvy, v nichž lze objevit zkameněliny prehistorických živočichů. Jsou zde odkryta charakteristická úložná souvrství, jejichž vodorovné zvrstvení prozrazuje usazeniny druhohorního moře z doby před 100 milióny let. Jedná se o paleontologické naleziště a jedná se o geologickou památkou. Lom je zároveň významnou botanickou a ornitologickou lokalitou. Vyskytují se zde rostlinné a živočišné druhy, které by jinak ztrátou svých přirozených ekologických podmínek z oblasti úplně vymizely.

Na území se nalézají ještě dvě lokality s výskytem chráněných druhů organismů, jedná se o lokalitu Nad rybníčkem a U milíře.

Část území spadá i do Národního geoparku Železné hory, jehož hranice je shodná s hranicí CHKO Železné hory. Na obrázku pod textem je hranice CHKO vyznačená červenou barvou.

 

 

Obrázek č. 2 Území spadající do CHKO Železné hory

 

Zdroj: www.mapy.cz

 

 

A.6.3 Protipovodňový plán

Obec má zpracovaný Povodňový plán.

Páteřním tokem v území je Novoveský potok, který je tokem III. řádu. Protéká přímo centrem obce. Délka toku na území katastru je necelých 5 km. Pramení v lesích nedaleko Zálesí a u obce Víska se vlévá do Doubravy. Dalším významným tokem je řeka Doubrava, je tokem II. řádu, pramení v lesích u Velkého Dářka a po 88 km ústí do Labe u Záboří nad Labem.

Obec může být ohrožena významnými povodňovými událostmi, které nastanou na toku Novoveského potoka. Ohroženy jsou objekty v intravilánu obce. To samé ohrožení platí i u přívalových dešťů a v době tání sněhu na jaře. Hrozí i zneprůjezdnění komunikace silnice III/34525.

Srážkoměrná stanice je umístěna v Libici nad Doubravou. Nejbližší srážkoměrnou stanicí v povodí Doubravy je stanice Bílek.

Po dobu povodně řídí protipovodňová opatření povodňová komise obce.

 

 

 

 

A.7 Správa obce

 

 

A.7.1 Obecní úřad a kompetence obce

V Nové Vsi je voleno celkem 9 zastupitelů. Obec má zřízený kontrolní a finanční výbor, každý z výborů má 5 členů. Dále má obec 1 organizační složku obce – Rybářské sdružení

Obecní úřad v současné době zaměstnává 3 zaměstnance na plný úvazek, hospodářku, knihovnici a komunálního pracovníka a 1 zaměstnance na ½ úvazku.

Je členem místní akční skupiny Podhůří Železných hor, o. p. s., Mikroregionu Podoubraví a Svazem místních samospráv.

Hospodaření obce a majetek obce

Z hlediska správy obce je v následující části dokumentu popsán vývoj rozpočtového hospodaření obce v časovém intervalu 5 let.

 

 

Tabulka č. 11 Hospodaření obce (částky jsou uvedené v tisících)

Rok

2016

2015

2014

2013

2012

Příjmy celkem

10 260

16 500

27 866

9 589

6 779

Výdaje celkem

7 636

26 127

32 262

12 323

6 043

Rozdíl

2 624

-9 627

-4 396

2 734

735

 

 

 

 

 

 

Náklady

7 142

6 997

6 408

11 095

6 094

Výnosy

9 698

8 616

8 415

8 702

6 619

Výsledek hospodaření

2 556

1 619

2 007

-2 393

525

 

 

 

 

 

 

Majetek obce

101 589

100 085

75 139

52 232

50 423

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/

 

 

Obec je vlastníkem lesů s výměrou 24,8 ha pozemků.

 

Nová Ves je úspěšná i při získávání nenárokových dotací. O ty se musí obec individuálně ucházet a jejich získání není vždy jednoduché. Tabulka pod textem nám ukazuje počet získaných nárokových i nenárokových dotací za posledních pět let. Celkově obec dokázala získat z dotačních výzev 30 642 299,42 Kč.

 

 

Tabulka č. 12 Získané dotace za posledních 5 let

DOTACE ZA POSLEDNÍCH  5 LET

Rok

Zdroj financování

Předmět financování

Částka

2016

Fond Vysočiny

Veřejné osvětlení u čp. 6

105 000,-

2016

Fond Vysočiny

Infrastruktura ICT 2015

250 000,-

2016

 

 

105 000,-

2015

Kraj Vysočina

Stavba tlakové kanalizace a ČOV

4 869 750,-

2015

Fond Vysočiny

Oprava místní komunikace v Kohoutově

105 000,-

 

2015

 

 

4 974 750,-

2014

MZE a EU

Komplexní úpravy náměstíčka – chodníky a parkoviště před ZŠ

899 565,-

2014

SZIF

Komplexní úpravy náměstíčka – chodníky a parkoviště pod čp. 6

869 731,-

2014

MZE a EU

Stavba tlakové kanalizace a ČOV

19 526 982,92,-

2014

Fond Vysočiny

Stavba bezbariérového vstupu do ZŠ

109 000,-

2014

 

 

21 405 278,92

2013

Kraj Vysočina

Rekonstrukce veřejného osvětlení v osadě Nový Dvůr

150 000,-

2013

 SZŽP a EU

Zateplení ZŠ Nová Ves u Chotěboře

891 102,-

2013–2014

SZŽP

Revitalizace zeleně v obci Nová Ves u Chotěboře

1 590 346,50,-

2013

Fond Vysočiny

Oprava oplocení ZŠ a kamenného soklu

109 000,-

2013

 

 

2 740 448,50

2012

SZIF a EU

Obnova pamětních míst a drobných sakrálních staveb

173 700,-

2012

SZIF

Oprava 4. mostku přes Novoveský potok

736 122,-

2012

Kraj Vysočina

Rekonstrukce místní komunikace Nový Dvůr

150 000,-

2012

Fond Vysočiny

Výstavba místní komunikace a parkovacích míst u kostela

107 000,-

2012

 

 

1 166 822,-

Zdroj: Vlastní zjišťování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B. Návrhová část

 

 

B.1 Východiska pro návrhovou část

            SWOT analýza byla zpracování na základě setkání občanů.

Silné stránky

Slabé stránky

-       zachovaná nabídka služeb (dětský lékař, 3x obchod, pohostinství, knihovna)

-       přítomnost ZŠ

-       vzájemná pomoc obyvatel

-       kvalitní životní prostředí

-       bohatá spolková činnost

-       pocit bezpečí

-       dobrá dopravní obslužnost

 

-        úbytek obyvatel migrací

-        žádné stavební parcely k individuální výstavbě

-        v místní části chybí veřejný vodovod

-        nedostatečné uplatnění absolventů na trhu práce

-        nedostatek pracovních míst pro vysokoškolsky a středoškolsky vzdělané obyvatele a sociálně vyloučené obyvatele

-        nízká četnost autobusových spojů o víkendech

-        vysoká frekvence automobilové dopravy

 

Hrozby

Příležitosti

-        odliv ekonomicky aktivních obyvatel

-        nárůst nezaměstnanosti

-        snížená retenční schopnost krajiny

-        zvyšující se intenzita dopravy přes obec

-        negativní dopady zemědělské výroby na život v obci (zápach při kejdování, splach půdy, zvýšený průjezd zemědělské techniky)

-        dopady klimatických změn – sucho, eroze, větry

nedostatek stavebních parcel – odliv mladých lidí

-        sounáležitost vesnické komunity

-        užší vazba k domovu (velký podíl rodáků)

-        geografické poloha – střed ČR

-        rozvoj ZŠ

-        propagace regionu pro cestovní ruch

-        rekvalifikace uchazečů o zaměstnání

-        zefektivnění stávající sítě sociální péče

-        rozšíření cyklodopravy

 

B.2 Strategická vize

Dlouhodobá vize zachycuje představu o budoucnosti obce, zejména jakým způsobem se obec bude měnit a rozvíjet. Tato vize je definována především na základě výsledků a závěru z analytické části a SWOT analýzy. Naplnění vize bude dosaženo realizací Akčního plánu, který je přílohou č. 1 Programu rozvoje obce Nová Ves u Chotěboře a na něj navazujících dokumentů podobného charakteru.

 

 

B.3 Podpora realizace programu

Řízení realizace

Garantem PRO je starosta/starostka obce. Garant odpovídá a koordinuje všechny činnosti spojené s realizací aktualizacemi PRO. V těchto činnostech spolupracuje se zastupitelstvem obce, jednotlivými zájmovými spolky a případně i s externími organizacemi.

Dokument i jeho aktualizace budou zpřístupněny na webové stránce obce: www.novavesuchot.cz

Způsob sledování a hodnocení

Monitoring bude provádět zastupitelstvo obce každý rok, kdy bude sledovat zejména:

-          naplňování aktivit za dané období

-          finanční náročnost jednotlivých projektů

-          vyhledávání a zajišťování zdrojů financování

-          projednávání změn PRO a Akčního plánu

-          schvalování aktualizace PRO a Akčního plánu

 

Způsob aktualizace

Aktualizace probíhá na základě vyhodnocení realizace PRO a Akčního plánu, pokud nastaly významné skutečnosti ohledně realizace. Dílčí revize dokumentu mohou probíhat průběžně, nejlépe každý rok při tvorbě rozpočtu obce na další období. Podněty na změny a další podklady pro aktualizaci je vhodné průběžně zaznamenávat.

Změnu PRO musí schválit zastupitelstvo.

 

Přílohou tohoto dokumentu je příloha č. 1 Akční plán

 

Soubory ke stažení:

 
TEPLOMĚR
15.4 °C   11:30:14   9.10.2018
 
 
KRÁTKÉ AKTUALITY
23.04.2018
Číslo účtu pro platbu poplatků

Číslo účtu pro výběr poplatků od občanů je 104669614/0300

Do zprávy pro příjemce uvádějte za co je poplatek uhrazen,vaše příjmení + číslo popisné. 

Další dotazy zodpovíme na emailu: podatelna@novavesuchot.cz 

06.01.2016
Zasedání zastupitelstva obce

Řádné zasedání zastupitelstva obce se koná první čtvrtek v měsíci od 18:00 hodin, vždy v zasedací místnosti obecního úřadu. Tato zasedání jsou přístupná veřejnosti.

Více krátkých aktualit
 
 
NOVINKY E-MAILEM
Pokud chcete být informováni o aktualizacích stránek, přihlaste se.

E-mail: